Den válečných veteránů

11.11. není jen svátkem „Martinovým“, ale také dnem Válečných veteránů, jenž je v České republice připomínán od roku 2001. Připomínání válečných veteránů započalo již v roce 1919 v den prvního výročí ukončení 1. světové války. V tento den roku 1918, v 11 hodin za Německo Matthias Erzberger a za spojence Ferdinand Foch podepsali v železničním vagoně u města Compiègne dohodu o příměří. Tento den je tedy udáván jako konec první světové války. Rakousko – Uhersko se dohody již nezúčastnilo, když v tento den se císař Karel I. vzdal všech zásahů do státních záležitostí a tento státní útvar tak zanikl.

Den válečných veteránů, nebo také v jiných státech Den veteránů a také Den vzpomínek se uctívá v mnoha státech světa. Například ve Spojeném království se tento den již od zmiňovaného roku 1919 uctívá 2 minutami ticha, které začínají přesně v 11 hodin. V roce 1921 se pak k „Tichu“ přidal i květ rudého vlčího máku připnutého na klopě. Vlčí máky byly použity podle básně „Na Flanderských polích“ kanadského podplukovníka Johna McCrae, kterou napsal v roce 1915, kdy sloužil jako vojenský lékař na západní frontě u města Ypres.
V České republice je tento den připomínán jako památka na československé vlastence v obou světových válkách. Vzpomeňme tedy na tyto hrdiny, kteří dobrovolně bojovali za naši vlast, její obnovení a osvobození.

Na polích flanderských

Na polích flanderských vlčí máky kvetou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde hrob je náš. Však mezi červánky,
na nebi modrém slyšte skřivánky,
když dole kanóny tu svoji píseň řvou.

My mrtví zůstanem – a je to možná zdání,
že včera žili jsme a byli milováni,
když nyní ležíme na polích flanderských.

Náš boj teď jiní převezmou:
do vašich rukou vkládáme teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal.
Když rozkvétá lán máků červených,
my spíme dál na polích flanderských.

John McCrae, český překlad Jindra Svitáková